Komunikace je klíčovým prvkem zdravých a šťastných vztahů. Už jste tuhle větu někdy slyšeli? A co tuhle:,, Pokud nebudete pracovat na komunikaci, je pravděpodobné, že váš vztah nebude fungovat.“

A co když tomu tak úplně není? Co když existuje ještě něco mnohem důležitějšího?  Co kdybych vám řekl, když za mnou přijdete s tím, že ve vztahu potřebujete zapracovat na komunikaci, že komunikace je to poslední, na co se společně podíváme a na co bychom se měli zaměřit.

Pravda je totiž taková, že komunikace zlepšuje a posouvá pouze takový vztah, který funguje. Pokud vztah nefunguje, působí komunikace jako nástroj na prohlubování jeho nefunkčnosti. Velmi se mi líbilo přirovnání komunikace k procesu, kdy se snažíte utřít rozlitou vodu při úklidu domácnosti. Nepořádek sice potřebujete uklidit, ale cílem je ho především nedělat.

Co je tedy důležitější, než právě komunikace?

Věřte nebo ne, ale jsou to POCITY. Dovolím si teď použít pohled George S. Pranského, který podle mě nejlépe popisuje to, jak lze na komunikaci a pocity ve vztahu nahlížet.

Představte si potrubí, které k vám domů přivádí vodu. Tímto potrubím přitéká do domu špinavá voda. Myslíte si, že potrubí zvyšuje kvalitu vody, která jím protéká? V tomto případě je komunikace tím potrubím, kterým se přenášejí pocity (voda). Jsou-li pozitivní, vztah se zlepšuje. Jsou-li negativní, slábne pocit blízkosti mezi partnery.

Ve vztahu tedy platí, že kvalita pocitů, které přitékají komunikačním potrubím, rozhoduje o stavu daného partnerství. Tím, co do vztahu přináší novou blízkost a důvěru, jsou další a další pozitivní pocity – ne to, že partneři spolu víc mluví. Příjemné pocity vyjadřujeme kromě slov nejrůznějšími způsoby. Vyzařují z naší přítomnosti, z našeho bytí.  

Zkusme se na to podívat ještě z jiného úhlu pohledu. Pokud v sobě budete mít negativní pocit a rozhodnete se v danou chvíli komunikovat se svým partnerem nebo partnerkou, je velmi pravděpodobné, že tento pocit se v určité podobě přenese na druhou stranu. To, co ve většině případů následuje, je rozhovor dvou stran, kdy se jedna strana snaží přesvědčit tu druhou o své pravdě. Na místo toho, aby se partneři snažili navzájem pochopit. V tento okamžik je velmi důležité, abychom se nesnažili jen slyšet to, co se nám snaží náš partner/ka sdělit, ale mnohem důležitější je naslouchat.

Zde je několik klíčových bodů, které by vám mohly pomoci pochopit, jak pocity ovlivňují partnerskou komunikaci a jak je možné toto vědomí využít k nápravě:

Pokud spolu potřebujete komunikovat ve chvíli, kdy se cítíte skleslí nebo chcete mluvit o něčem, co vás trápí, zkuste se tolik nezaměřovat na konkrétní popis dané věci, ale raději se pokuste vysvětlit a zároveň si uvědomit, jak se v danou chvíli cítíte. Uvědomte si, že cílem není vyhrát, ale dát možnost partnerovi nebo partnerce, aby vás pochopili a díky tomu jste si byli bližší.

Pokud jste na straně, kdy posloucháte (nasloucháte), hledejte za sdělovanými slovy duši. Když vnímáte pocity toho, kdo s vámi mluví, zjistíte, co se vám skutečně snaží sdělit. Vás to obohatí a ten druhý bude vědět, že mu nasloucháte.

Jako ukazatel toho, jakým směrem se vaše diskuze vyvíjí, používejte míru vzájemné blízkosti. Pokud po pár minutách rozhovoru vnímáte, že jste si blíž, jste na velmi dobré cestě a v rozhovoru pokračujte stejným způsobem. Máte-li pocit, že jste se navzájem vzdálili nebo jste stále na stejném místě, zastavte a zkuste pokračovat později. Až se k danému tématu budete chtít vrátit, začněte úplně od začátku a myslete přitom na body popsané výše. Pokud rozhovor účastníky odcizuje, jen velmi těžko se dá dosáhnout pokroku.

Ne vše je ale snadno pochopitelné. Někdy je potřeba podívat se i na další souvislosti. Pokud se tedy i ve vašem životě vyskytují těžkosti, které se týkají komunikace, pocitů nebo cítíte, že jste se na své cestě ztratili a chtěli byste hledat řešení, porozumět principům a posunout se o krok dále, pak jsme tu pro vás.