Jako lidské bytosti jsme všichni formováni výchovou a různými zkušenostmi, které jsme v průběhu života získali. Jedním z nejvýznamnějších způsobů, jak se utváříme, je vývoj vzorců chování. Tyto vzorce jsou v podstatě návyky nebo rutiny, které si vytváříme v reakci na různé podněty a zkušenosti. Mohou být pozitivní i negativní a mohou mít významný vliv na kvalitu našeho života v dospělosti.

Jednou z nejdůležitějších věcí, které je třeba v souvislosti se vzorci chování pochopit, je to, že je často získáváme výchovou. Pokud například vyrůstáme v domácnosti, kde se hodně křičí, může se stát, že si vytvoříme vzorec, podle kterého se budeme ve vlastních vztazích v dospělosti bránit a hádat. Na druhou stranu, pokud vyrůstáme v domácnosti, kde je hodně lásky a náklonnosti, můžeme si v dospělosti vypěstovat vzorec láskyplného a milujícího chování.

Problémem spoléhání se pouze na vzorce získané výchovou je, že ne vždy jsou pro nás v dospělosti nejzdravější a nejpřínosnější. Například vzorec vyhýbání se konfrontacím nám mohl dobře posloužit jako dětem v citově nestálé domácnosti, ale v dospělosti nám může bránit postavit se za sebe a prosadit své potřeby ve vztazích. Podobně vzorec neustálého hledání potvrzení od druhých mohl být adaptivní v dětství, kdy jsme se necítili bezpečně, ale v dospělosti může vést k pocitům bezcennosti a nedostatečnosti.

Proto je tak důležité, abychom si v průběhu dospívání a v dospělosti vytvořili vlastní vzorce. Aktivním rozhodnutím vytvořit si nové návyky a rutiny se můžeme osvobodit od vzorců, které nám již neslouží a vytvořit si takové, které jsou v souladu s našimi hodnotami a cíli. Tento proces může být obtížný a náročný, ale je nezbytný pro zlepšení kvality našeho života.

Vytváření vlastních vzorců nám také pomáhá lépe si uvědomit sami sebe a toto sebeuvědomění nám umožňuje převzít odpovědnost za své jednání. To může být posilující, protože nám to dává kontrolu nad vlastním životem a směrem, kterým se ubírá.

Jak je to ale s vytvářením vlastních vzorců chování v dospělosti?

Vytváření vlastních vzorců chování v dospělosti může být pozitivním krokem k osobnímu růstu a sebezdokonalování, ale může také způsobit problémy ve vztazích s rodiči a rodinou.

Jedním z hlavních problémů, které mohou nastat, je to, že naše nové vzorce chování mohou být v rozporu s tím, co nám bylo vštípeno během výchovy. Například pokud jsme vyrůstali v domácnosti, kde se komunikace nedoporučovala, a my si v dospělosti vytvoříme vzorec otevřenosti a upřímnosti, může to způsobit konflikt s rodiči, kteří náš nový způsob chování nemusí chápat nebo s ním nemusí souhlasit.

Dalším problémem, který může nastat, je to, že naše nové vzorce mohou zpochybnit přesvědčení a hodnoty našich rodičů. Pokud jsme například vyrůstali v domácnosti, kde se zdůrazňovaly tradiční genderové role, a my si vytvoříme vzorec, který tyto role v našich dospělých vztazích zpochybňuje, může to způsobit konflikt s našimi rodiči, kteří nemusí chápat náš nový pohled na věc nebo s ním souhlasit.

Vytváření vlastních vzorců chování může navíc vyvolat pocity viny nebo neloajality vůči rodičům. Můžeme se cítit provinile, že se nechováme tak, jak to od nás očekávají naši rodiče, nebo se můžeme cítit neloajální, protože nedodržujeme hodnoty a přesvědčení, které jsou našim rodičům drahé.

Je důležité si uvědomit, že vytváření vlastních vzorců chování je přirozenou součástí osobního růstu a sebezdokonalování, ale je také důležité respektovat a brát ohled na pocity našich rodičů. Může být užitečné vést s nimi otevřené a upřímné rozhovory o našich nových vzorcích a důvodech, které za nimi stojí, a pokusit se najít rovnováhu, která bude vyhovovat oběma stranám.

Co je tedy pro rodiče i děti důležité, aby pochopily?

Pro rodiče je důležité si uvědomit, že jak děti dospívají do dospělosti, přirozeně si vytvářejí vlastní vzorce chování, které se mohou lišit od těch, které jim byly vštípeny během výchovy. Jedním ze způsobů, jak mohou rodiče podpořit růst svého dítěte do dospělosti, je podporovat jeho samostatnost a povzbuzovat ho k tomu, aby se rozhodovalo samo. Toho lze dosáhnout tím, že dítěti poskytneme vedení a podporu, ale zároveň mu dáme prostor, aby mohlo dělat chyby a poučit se z nich.

Dalším důležitým aspektem pro rodiče je být otevřený komunikaci a snažit se pochopit perspektivu svého dítěte. To může pomoci minimalizovat konflikty a udržet zdravý vztah, když dítě roste do dospělosti.

Pro rodiče je také důležité, aby si uvědomili, že nové vzorce chování jejich dítěte mohou zpochybňovat jejich vlastní přesvědčení a hodnoty, ale aby se snažili respektovat rozhodnutí svého dítěte a nevnucovali mu své vlastní přesvědčení.

Pro dospělého ( dítě ) je důležité pochopit, že vytváření vlastních vzorců chování může narušit vztah s rodiči. Je důležité respektovat a brát ohled na pocity rodičů a otevřeně a upřímně s nimi komunikovat, pokud se budou ptát. Nemělo by se také zapomínat na to, že pouhá slova nestačí. Mnohem důležitější pak je, aby to, co bylo vyřčeno se také doopravdy dělo.

Je také důležité, aby se dospělí ( děti ) snažili najít rovnováhu, která jim umožní udržet si zdravý vztah s rodiči a zároveň se vydali vlastní cestou. To může zahrnovat kompromisy, toleranci, trpělivost a vzájemné porozumění.

Ne vždy se ale daří najít ideální cestu a v našich životech se ve spojitosti s tímto tématem objevuje spoustu problémů. Pokud se tedy i ve vašem životě vyskytují těžkosti, které se týkají vztahů nebo poznávání vás samotných a chtěli byste hledat řešení, porozumět principům a posunout se o krok dále, pak jsme tu pro vás.